Znáte to také? Do této chvíle byl plný byt, stále někdo něco potřeboval, stále jen bylo slyšet mami. Mami kde mám to.., mami nevíš kde je ono…
A najednou nic. Je ticho, podivné ticho. Nikdo nepřijde domů, nikdo se neptá co bude k jídlu, nikdo neotevírá lednici 100x za hodinu, už neslyším hlášku při otevření lednice – vítej doma 🙂
První dny jsem v pohodě, mám klídek, čas na sebe, na úklid, na knížku, film. A teď jsem si uvědomila, že to takto bude pořád. Snad se objeví alespoň o víkendu. Ano, zpočátku každý víkend přijedou na oběd, na návštěvu. Ale pak i tyto návštěvy řídnou. „Není čas“ slýchávám. „Hele tentokrát to nevyjde“.
Je mi smutno, dochází mi, že jsem sama, na všechno sama. Jak já se těšila, až vylétnou z hnízda a já si konečně budu dělat co chci, co mně napadne.
Brečím večer do polštáře. Nemůžu spát, když konečně k ránu usnu, zvoní budík. Jak se mi nechce z postele. Vylezu a koukám na sebe v koupelně do zrcadla. Bože ty vypadáš. Oči opuchlé, nevyspalá. Koukám na sebe a říkám si, proč bych se vlastně měla dát do kupy, proč? Pro koho bych to měla dělat? Zalezu zpět do postele. Ještě že mám budík nastavený s takovým časovým předstihem. Pro jistotu ho opět nastavím, aby zazvonil za 15 minut. Co kdybych náhodou jsem usnula. Ležím v posteli a přemýšlím, co bude dál. Co se mnou vlastně bude?
Děti jsou samostatné a manžel, který se mně držel jako klíště dokud jsem byla zdrojem financí, je pryč. V hlavě mi zní věta.
„ Doufám, že se změníš a zase začneš vydělávat“. Ano, tak toto byla odpověď na moji otázku při jedné z hádek, které vlastně byly na denním pořádku. Moje otázka zněla: „ Proč jsi ještě teda se mnou, když jsem tak nemožná, jak tvrdíš?“
Koukám do zrcadla a vidím unavenou, strhanou ženskou, která se na mě dívá. Pohlédnu jí do očí . Tak to by teda takhle dál nešlo!
Co se sebou udělám? Koukám na FB a ve skupince kamarádky na mně vyskočí nová kosmetická řada, která ještě není v prodeji. Nabídka zní, že ji mohu vyzkoušet. Zvedám telefon a mám velkou radost, když od Aničky slyším, jak mám celou kolekci připravenou. No prostě tak to mělo být, čekala na mě!
A nebyla bych to já, abych hned nesedla do auta a nejela si pro to 77 km daleko. Co je daleko? Jaká vzdálenost je daleko, blízko? Pro každého z nás je to jinak.
Popíjely jsme kávu, probraly novinky. Kamarádka mi vysvětlila použití a hlavně jsem měla napsaná čísla na obalech, jak mají jít všechny produkty po sobě. Byl to skvělý den. Zde jsem to odstartovala.
Jak jsem byla natěšená, hned po příjezdu domu jsem je vrhla na péči o sebe.
Já jsem se před a po aplikaci fotila a natáčela. A to pak byly ty viditelné výsledky a rozdíly. Ty můžete vidět v mém příběhu.